MANDRAGE - rozhovor z 27.11.2009

22. července 2011 v 23:34 | Mali |  Rozhovory
Poslouchala jsem ukázky z vašeho nového alba a oproti tomu staršímu mi připadá vyzrálejší, vyhranější, možná kapku melancholičtější. Jak se proměnila vaše muzika od vydání poslední desky?
Pepa Bolan: Myslím, že jsi nejlepší člověk, který tady byl, poněvadž jsi vystihla úplně všechno, co jsme tou deskou chtěli říct. Je totiž opravdu je vyzrálejší a melancholičtější. Řekla jsi to sama a já k tomu nemám co dodat.
Mandrage, zdroj: www.mandrage.cz

Jakou skupinu fanoušků chcete pomocí ní oslovit?
Coopi:To se ještě uvidí časem. Deska vyšla před týdnem a k fanouškům se teprve dostane. Uvidíme, jaký budou reakce.
Když jme desku dělali, chtěli jsme oslovit všechny lidi, to znamená co nejširší skupinu fanoušků. Jsou tam písničky pro mladý lidi, pro lidi středního věku, víceméně pro všechny.
Mates: I pro babičky.
Coopi: I pro babičky, každý si tam může najít svoje, je to deska bez hranic.
Je to hlavně o tom, že deska není udělaná, aby se líbila tomu anebo tomu. Ale je prostě o tom, co si v ní kdo najde.



Jaké publikum na vaše koncerty chodí?
Pepa Bolan: Samozřejmě chodí spíš mladší fanoušci, ale to je taky daný tím, že kapela, která je vidět, přitahuje mladší publikum. Mladí lidé se prostě na ni nabalí. Třeba Sunshine: čím jsou starší, tím na ně chodí mladší nebo Vypsaná fixa: čím víc vydává desek, tím mladší na ně chodí publikum.My jsme to nepsali se záměrem chytnout mladý publikum, ale udělat písničky, které by byly kvalitní, za kterýma bychom si stáli. Mladý lidi budou chodit, ale když se tam objeví někdo starší, tak za něj budeme rádi. Když složím nějakou písničku a bude se líbit patnáctiletý holce, tak budu samozřejmě rád. Ale když složím písničku a bude se to líbit třeba čtyřicetiletý holce nebo klukovi, tak budu dvakrát rád, protože ten člověk bude vědět o čem zpívám, protože má dvakrát tolik zkušeností co já.


Kde čerpáte inspiraci pro svoji muziku?
Coopi: V běžném životě.
Pepa Bolan: Je to hrozný klišé, ale já to musím říct. Písničky nevznikly jenom tak, že bych si vzal kus papíru a teď si psal hledá se žena…a přemýšlel, co by se tam hodilo. Prostě čerpám z toho, co jsem zažil, ze situací, které jsem prožil a z toho, co jsem cítil, když jsem tu ženu hledal. Myslím, že běžný život je největší inspirace pro všechny písničky, který můžeš napsat.
Víťa: Mě osobně dokáže inspirovat i film. Třeba koukám na film a napadne mě něco, co s ním nemá vůbec nic společnýho. Říkám si, že by to mohlo být dobrý, vypnu ho a mám inspiraci.


Jaké filmy třeba? Viděla jsem, že na Vašich webových stránkách máte oblíbené filmy…
Pepa: My jsme hrozní hudební fanouškové, ale taky strašně rádi sledujeme filmy. Vždycky když někam jedeme na koncert, tak se většinou bavíme o filmech…
Víťa: Pepa vypráví, co viděl za filmy (smích)
Pepa: Vyprávím, jaké jsem viděl filmy a hrozně všem sděluju, co by si měli pustit. Ale na filmech se více méně shodneme.Vždycky, když se ten film líbí mně, tak se líbí i všem ostatním, protože já se koukám jenom na dobrý filmy.


Viděla jsem, že jsi uvedl opravdu zajímavé filmy. Třeba Eyes Wide Shut nebo Sex a Lucía.
Pepa Bolan: Eyes Wide Shut to je Kubrick, to je klasika, tomu nejde nic vytknout. Sex a Lucía je podle mě moc hezký film (smích). Od režiséra, který se nebojí toho, že je trochu prasák.


Daly by se ve vaší muzice najít nějaké hudební vlivy? Třeba kapely, které vás ovlivnily?
Pepa Bolan: My jsme každý trošku generačně někde jinde, tudíž každého zajímá něco jiného. Kapely, které se líbí mně, se nemusí líbit Matesovi a kapely a naopak. Myslím, že jsme tak trochu spjatý na kytarový scéně. Kytarovky se líbí všem, ale každý má nějaký oblíbence, takový niterní věci, který jsou pro každého důležitý. Třeba já jsem vyrost na osmdesátých letech, tak líbí se mi metal z osmdesátých let. Mates je úplně někde jinde, to je samý nějaký breakcore, drum and bass a takovýhle věci. Já tomu ani sám nerozumím. Tady Coopi to je samý Muse a Marylin Manson a takovýhle zvláštní záležitosti
Coopi: Já jsem na individua.
Pepa: Coopi je individuum. Ale v určitým bodě se to střetává a ty body se tam nějakým způsobem promítají. Ale není to tak, že bychom všichni milovali jednu věc.
Mates: A co posloucháš ty za muziku? Hádal bych tě na jazz.

Mandrage v Plzni, zdroj: www.mandrage.cz

Jazz není špatný, ale víc se mi líbí ska. Ska z Česka. Tleskač, to je jasný, ti jsou taky z Plzně..
Mates: Byla jsi na Irie Révoltés?
Pepa: Mates je hrozný fanoušek Irie Révoltés a je na každém koncertě, když tady jsou.
Martin Řehoř (manažer): Mě převálcovali staříci Madness, když hráli v Paříži. To je kapela, která byla mnohem lepší než většina velkých jmen, co se tam objevila.


Je vaše nová deska něčím specifická? Je tam nějaké překvapení?
Pepa: Já myslím, že určitě. Překvapení je tam spousta. Úplně první je to, že deska začne úplně jinak, než bys očekávala. Když si ji pustíš, tak ti to prostě hned ušmikne koule (smích). No co jako, já to prostě říkám, jak to je. Píseň Mozek ti prostě ustřihne koule, protože je úplně skvělá, odlišná od všech písní, které se tady v českých luzích a hájích hrají.
Víťa: Ale při písni Hledá se žena ti zase zpátky dorostou.(smích)
Pepa: Nevím, album je podle mě pestrý, každá ta píseň je o něčem jiným. Chce to trošku slyšet a oposlouchat. Není to, jako že si ji poslechneš a hledáš si tam svý hitíky, to tě zaujme, tady to tě zaujme… Musíš si to poslechnout. Ty máš třeba ráda ska, tak tě tam nezaujme vůbec nic (smích), ale myslím, že normálního průměrného člověka by to mohlo bavit.


Dívala jsem se, že teď máte v plánu nějaké koncerty, uvedete na nich něco z vaší nové desky?
Pepa Bolan: No úplně všechno. Za prvé už něco hrajeme a chystaný koncerty podpora alba. Víc k tomu řekne Martin.
Martin: Oficiální turné k nové desce se pojede v příštím roce. Turné je rozdělené na dvě části. Jednak to bude šňůra benefičních koncertů pro dětské výchovné ústavy, které povedou kapely Mandrage a Rybičky 48. Bude doplněné vždy o jednu kapelu z daného dětského ústavu. A potom bude turné pokračovat koncerty s kapelou Divokej Bill, tam bude asi dvanáct až patnáct koncertů. Bude se jmenovat Hledá se žena, takže se během něj bude hledat žena.


Absolvovali jste turné jako předskokani slovenské kapely Peha. Jak se vám s nimi hrálo?
Pepa: Katarína je hrozně fajn ženská a my ji máme moc rádi.
Mates: Jsou to fajn lidi, skvělí muzikanti a dobří kaliči.
Pepa: Jsou to dobří lidi, nebyl s nimi absolutně žádný problém. Když jedeš s nějakou kapelou na turné, řešíš, jestli jsou dobrá kapela a dobří lidi. A u nich se to střetlo. Fakt hrají super, líbí se nám jejich písničky. Byli hrozně v pohodě, na nic si nehrají. Prostě úplně normální, jako když potkáš soustružníka v brusírně.


Název vaší desky Hledá se žena zní trochu jako inzerát. Myslíte, že pomocí něj nějakou ženu do vašeho bytu najdete?
Pepa: Já myslím, že snad jo. My hledáme ženu pro Víťu, protože já osobně si myslím, že Víťa je homosexuál. (smích) On mi to furt vyvrací. Mě je to jedno, kdyby byl homosexuál, tak mu podám normálně ruku a řeknu mu, chlapče, přeju ti všechno nejlepší (smích). Jsem si jistý, že je teplej.
A on mě na každém koncertu přesvědčuje, že to není pravda. Jsem zvědavej, jak to dopadne. Doufám, že se to během turné Hledá se žena nějak vykrystalizuje a že si to ten chlapec ujasní.
Ty to máš asi taky stejný, celý život někoho hledáš…Každý hledá po celý život nějakého ideálního partnera. Takže je to o permanentním hledání.
Ty už sis našla toho pravého? A co když ti to časem přestane fungovat?


Tak budu hledat jiného.
A o tom to je. Nechci říct, že se žena hledá neustále a permanentně, ale myslím si, že i spousta zadaných lidí řeší otázku, hledá se žena. Já jim to nezazlívám.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama